Zateplování objektů a sendvičové zdivo

Požadované vlastnosti izolačních materiálů

Existuje několik fyzikálních vlastností a veličin, které by měli znát i laici (pro jednoduchost vynecháme matematické vzorečky):

1. Součinitel vodivosti (značka lambda) – udává schopnost materiálu vést teplo. Čím menší, tím lepší.

2. Součinitel prostupu tepla (značka U) – vyjadřuje, jak dobře stavba izoluje teplo. Je vhodné znát následující hodnoty (jednotka je watt na metr čtvereční a kelvin):

• U = 0,30 – max. přípustná hodnota pro domy
• U = 0,25 – zhruba doporučená hodnota
• U = 0,18 až 0,12 – na tyto hodnoty se dostávají tzv. pasivní domy

3. Další fyzikální vlastnosti.

• Je materiál organický, nebo anorganický?
• Má tvar vlny, desek či jiný?

Dále se sleduje:

• hořlavost
• struktura (pórovité, pěnové aj.)
• životnost
• roztažnost (čím nižší, tím lepší)
• paropropustnost
• schopnost akustické izolace

Porovnání tepelného záření nezateplené (první obrázek) a zateplené (druhý obrázek) budovy:

Způsoby provádění izolace

Naprosto zásadní roli při tepelném izolování hraje úroveň vlhkosti. Izolační vrstva musí být permanentně co nejsušší (tzn. například ani nenasáknout během stavby). Zateplování je přísně ošetřeno normami i evropskými směrnicemi, zejména vztah izolačních materiálů a následné úspory energie na vytápění.

Izolaci lze rozdělit dle několika kategorií:

Vnitřní X Vnější

Vnější: Provádění zateplování daného objektu zvenčí je téměř vždy efektivnější jak z hlediska samotné izolace, tak z hlediska finanční náročnosti – hlavní výhodou je však celistvost izolační vrstvy.

Vnitřní: Izoluje jen částečně, hůře brání tepelným mostům (vizte níže) a  využívá se buď u kulturních objektů (kde není možné provádět kompletní rekonstrukci kvůli zachování historické hodnoty) a nebo u jiných problematických staveb – například vlastníky panelových bytů, kteří provádějí zateplení jen svého bytu na vlastní pěst.

Vnější izolaci lze dále rozdělit na:

• provětrávací – izoluje se prostor mezi nosnými prvky roštu
• kontaktní – povrchová vrstva, tj. omítka/fasáda, leží přímo na izolační vrstvě, na tomto principu funguje i sendvičové zdivo

Většinu problémů se současným způsobem tepelné izolace výtečně odhalí tzv. termovizní měření – pomocí barevné škály perfektně zachytí úniky tepla a jedním pohledem můžete vyhodnotit současnou situaci. Termovizní měření je dobré provádět brzy ráno (aby výsledek nezkreslovalo naakumulované sluneční záření) a úplně ideálně po několika dnech mrazu.

Tepelné mosty

Jde o místa, kde dochází ke zvýšenému tepelnému toku. Tepelné mosty mohou být konvektivní (vznik prouděním) či konduktivní (vznikají vedením); další dělení je např. na systematické a nahodilé.

Pokud se tepelným mostům nevěnuje pozornost, dochází v nich ke kondenzaci vodních par a vedou k plísním, hnilobám či dokonce jinovatce. U novostaveb je s nimi proto potřeba počítat už během projektace. U řešení tepelných mostů zohledněte následující faktory:

• již zmiňovaný součinitel tepla
• konkrétní geometrické tvary ve stavbě (pokud pracujete s nějakými katalogovými čísly u vybraných materiálů, je potřeba dohledat přesné tvary, které autoři k výpočtu použili)
• podnební podmínky – je potřeba zohlednit lokaci stavby; jiné podmínky panují na horách a jiné v nížině daleko od povodí

S tepelnými mosty úzce souvisí tzv. rosný bod – tedy teplota, kdy se vzduch zcela nasytí vodními párami a relativní vlhkost vzduchu tak dosáhne 100 %. Jakmile teplota klesne, voda začne kondenzovat. Platí jednoduchá rovnice:

• vyšší teplota rosného bodu => nutná vyšší teplota vzduchu v místnosti, aby se pára nezačala srážet

Ukázka průběhu teploty sendvičovým zdivem​:

Izolace sendvičovám zdivem

Sendvičové zdivo je jakákoli kombinace nosného a izolačního materiálu. Z nosných převažuje třeba beton a keramzit a k izolaci se často používá polystyren nebo minerální vata.

Toto zdivo posouvá rosný bod, díky tenčím nosným stěnám zvětšuje obytný prostor a ucelené stavební systémy efektivně brání vzniku tepelných mostů na problematických místech – typicky v základech, překladech nebo otvorových výplních.

Níže uvedené grafy znázorňují průběh teploty zdivem ve 3 nejčastějších situacích:

A. stěna bez zateplení

B. stěna se zateplením v interiéru

C. stěna se zateplením v exteriéru

Zdroj grafů: HÁJEK Petr, FIALA Ctislav: Konstrukce pozemních staveb – komplexní přehled [online]. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti, 2011. 64s. České vysoké učení technické. Dostupné z www: http://www.ib.cvut.cz/sites/default/files/Studijni_materialy/KPKP/07_KPKP_obvodove-plaste_vyplne-otvoru-okna.pdf

Závěrem

Spíše pro zajímavost připojujeme tento odkaz pro matematické nadšence, který stručně hovoří o možnosti matematického modelování vlhkosti ve zdivech.

Správné provedení tepelné izolace je nesmírně komplikovaná záležitost v novostavbách i při rekonstrukcích, kterou je potřeba velmi precizně naplánovat i provést. S tímto procesem naštěstí máme léta zkušeností, takže nás rozhodně kontaktujte pro odborné poradenství i realizaci!